Určení: saňový pes

Klasifikace: Skupina 5 - špicové a primitivní plemena
Podskupina 1 - severští saňoví psi
Bez zkoušek z výkonu

Celkový vzhled: Aljašský malamut je jedním z nejstarších severských saňových psů. Je to silný a mohutně stavěný pes s hlubokým hrudníkem a silným, dobře osvaleným tělem. Malamut pevně stojí na tlapách a jeho postoj budí dojem velké aktivity, držení těla je hrdé, hlava vztyčená a oči hledí zvědavě s ostražitým zájmem. Hlava je široká. Uši jsou trojúhelníkového tvaru a při vzbuzené pozornosti vzpřímené. Tlama je mohutná, od kořene k čenichu se jen lehce zužuje. Tlama není zvednutá ani dlouhá, ani příliš zkrácená. Srst je hustá s tvrdou krycí srstí dostatečné délky, jež dobře překrývá hustou podsadu. Malamuti jsou různých barev. Znaky na obličejové části hlavy jsou rozlišovacím znakem jedinců. Skládají se z kápě na hlavě, obličejová část je celá bílá nebo se znaky s pruhem či maskou. Ocas je dobře osrstěn, nesen nad hřbetem a připomíná vlající pero. Malamut musí mít silnou kostru s pevnými končetinami, dobrým pohybem, hlubokým hrudníkem a silnými plecemi. Musí mít všechny fyzické vlastnosti pro velký výkon. Pohyb musí být plynulý, vyvážený, neúnavný a naprosto účelový. Není určen jako závodní saňový pes pro souťeže v rychlostních závodech. Malamut je ideálně stavěn k tomu, aby podával silný a vytrvalý výkon proto veškeré znaky tohoto plemene včetně povahových vlastností musejí odpovídat tomuto účelu.
Jakékoliv odchylky odporující uvedenému účelu se považují za vážnou vadu.

Důležité proporce: Hloubka hrudníku odpovídá zhruba polovině kohoutkové výšky psa, nejhlubší místo hrudníku se nachází hned za hrudními končetinami. Délka trupu od ramene po vrchol kosti sedací přesahuje kohoutkovou výšku psa.

Chování / Temperament: Aljašský malamut je laskavý, přátelský pes, není psem jednoho pána. Je věrným, oddaným společníkem, na výzvu hravým, ale obecně v dospělosti pozoruhodný svojí důstojností.

Hlava: Hlava je široká a hluboká, je harmonických tvarů a elegantní, není hrubá, ale ve správném poměru k velikosti psa. Výraz je jemný a zřetelně vyjadřuje laskavost a přátelskost psa.

Lebeční oblast:
Lebka: široká a středně klenutá mezi ušima, směrem k očím poněkud plošší a užší. Mezi očima je naznačená čelní rýha. Spojením horní linie lebky a horní linie hřbetu nosu tvoří mírný stop.
Stop: mělký

Obličejová oblast:
Nos: U všech barev srsti (s výjimkou červené) jsou čenich, okraje pysků a okraje očních víček pigmentovány černě. Hnědě jsou pigmentovány u červených psů. Světlejší žíhání čenichu ("sněžný nos") je přijatelné.
Tlama: je široká a mohutná, v dobrém poměru s velikostí lebky, od kořene tlamy po čenich se lehce zužuje co do šířky i hloubky
Pysky: přesně přiléhají
Horní a dolní čelist: široká s velkými zuby. Řezáky v nůžkovém skusu. Předkus nebo podkus je vadou
Líce: mírně ploché
Oči: šikmo posazené v lebce. Oči jsou hnědé, mandlového tvaru a středně velké. Modré oči jsou diskvalifikující vadou.
Uši: středně velké, ale vzhledem k velikosti hlavy malé. Uši jsou trojúhelníkového tvaru, s mírně zaoblenými špičkami. Jsou nasazeny široce na vnější straně lebky, ve stejné výšce s horním okrajem oka. Jsou-li vzpřímené, působí dojem, jakoby odstávaly od hlavy. Vztyčené uši ukazují mírně směrem vpřed, ale při práci bývají někdy složeny k lebce. Vysoko nasazené uši jsou vadou.

Krk: silný a mírně klenutý

Tělo: Kompaktně stavěné, ale ne příliš krátké. Tělo nesmí být přehnaně těžké a kosti musí být v dobrém poměru k velikosti

Hřbet: rovný a mírně klesající k zádi

Bedra: pevná a dobře osvalená. Dlouhá bedra oslabující horní linii jsou vadou.

Hrudník: dobře vyvinutý

Ocas: Středně nasazen a v základně plynule navazuje na linii páteře. Pokud pes nepracuje, je ocas nesen nad hřbetem. Ocas však není zatočen, ani zakroucen proti zádi, není ani huňatý jako liščí ocas. Ocas malamuta je dobře osrstěn a vzhledem připomíná vlající pero.

Údy:
Přední linie: Hrudní končetiny silných kostí a dobře osvalené, při pohledu zepředu až k nadprstí rovné.
Plec: středně skloněná
Nadprstí: krátké a silné. Při pohledu ze strany poněkud skloněné.

Zadní linie: Zadní končetiny jsou silné. Při pohledu ze zadu jsou pánevní končetiny v postoji i v pohybu rovnoběžné s pohybem hrudních končetin, nejsou ani příliš úzké, ani příliš široce postavené. Paspárky pánevních končetin jsou nežádoucí a odstraňují se krátce po narození štěňat.
Stehna: mohutně osvalená Kolenní kloub: přiměřeně úhlený Hlezna: přiměřeně úhlená a dobře směřující dolů

Tlapa: Tlapy jsou podobné sněžnicím, hluboké a uzavřené, s pevnými polštářky tlap, díky nimž vypadají tlapy pevné a kompaktní. Tlapy jsou velké, prsty těsně přiléhají a jsou dobře klenuté. Mezi prsty roste ochranná srst. Tlapy jsou silné a tvrdé, drápy krátké a silné.

Chůze / Pohyb: Krok malamuta je vytrvalý, vyvážený a plný síly. Na svoji velikost a stavbu těla je velmi čilý. Při pohledu ze strany vykazují pánevní končetiny silný posun, který se přenáší dobře osvalenými bedry k hrudním končetinám. Hrudní končetiny získávají silný impuls zezadu, který přenášejí v plynulý dlouhý krok. Při pohledu zepředu nebo zezadu se končetiny pohybují v přímce, ne příliš těsně, ani příliš daleko od středové linie. Při rychlém klusu mají končetiny tendenci pohybovat se blíž k ose těla. Kulhání nebo jakýkoli krok, který není dokonale účelný a neúnavný, se postihují.

Osrstění:
Srst: Malamut má silnou krycí srst. Nikdy nesmí být dlouhá, ani měkká, Podsada ja hustá, dlouhá jeden až dva palce, mastná a vlnitá. Délka krycí srsti i podsady se mění. Srst je poměrně krátká až středně krátká na bocích, její délka roste na plecích a krku, na zadní straně zádi, na zadní straně stehen a ocasu. V letních měsících mívají malamuti srst obvykle kratší a méně hustou. Malamuti se předvádějí s přirozeně upravenou srstí. Trimování je nepřípustné, s výjimkou úpravy tlap tak, aby vynikl jejich přirozený tvar.
Barva: Obvyklé barvy jsou počínaje světle šedou přes střední odstíny šedé až po černou, sobolí a odstíny sobolí až po červenou. Barevné kombinace jsou přijatelné v podstatě na okrajových částech těla. Jediná celistvá barva je celá bílá. Bílá je vždy převažující barvou na spodní straně trupu, částech končetin, tlapách a části znaků na obličeji. Na přední straně hlavy lysina, límec nebo skvrny na šíji jsou atraktivní a přijatelné. Malamut má plášť a skvrny rozkládající se po trupu nebo nerovnoměrné skvrny jsou nežádoucí.

Velikost / Váha: Jedinci tohoto plemene dorůstají velikosti v určitém rozsahu. Požadovaná ideální velikost je:
Psi: kohoutková výška 25 palců - 85 liber (63,5 cm - 38 kg)
Feny: kohoutková výška 23 palců - 75 liber (58,5 cm - 34 kg)

Hodnocení velikosti by však nemělo převažovat nad celkovým hodnocením typu, správných proporcí, pohybu a ostatních funkčních znaků. Jsou-li posuzovaní psi shodní co do typu, proporcí a pohybu, dá se přednost psovi, který se nejvíce blíží ideální velikosti.

Důležitý souhrn: Při posuzování aljašského malamuta se klade největší důraz na jeho funkčnost jako saňového psa při přepravě hmotných nákladů v arktických podmínkách. Stupeň penalizace vad psa musí být v přímé úměrnosti s velikostí odchylky od popisu ideálního malamuta a přímé úměrnosti s tím, jak daná vada skutečně nepříznivě ovlivňuje funkčnost a pracovní výkon psa. Končetiny malamuta musejí vykazovat mimořádnou sílu při pohybu vpřed. Jakoukoliv křehkost či ochablost hrudních či pánevních končetin, tlap, v postoji či v pohybu je třeba hodnotit jako vážnou vadu. Za takovou vadu se považuje jakákoliv odchylka od ideálního postavení končetin, kravský postoj, nesprávně postavené nadprstí, strmé plece, nedostatečné úhlení, jakkoliv nevyvážený, nedostatečně vydatný a plynulý krok, příliš vysoké končetiny, mělký hrudník, těžkopádnost, jemná kostra a nedostatečná harmonie proporcí.

Vady: Všechny odchylky od výše uvedených bodů se hodnotí jako vada, hodnocení vady by mělo přesně odpovídat stupni dané odchylky od ideálu.

Diskvalifikující vada: Modré oči.

Poznámka: Samci musejí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěna v šourku.